4 - Humanismus a renesance
1 - Humanismus a renesance ve světové a české literatuře
- 14. - 16. století
Humanismus: z lat. humanus = lidský
= myšlenkový směr vyžadující plný rozvoj lidské osobnosti podle antických vzorů, a to prostřednictvím vzdělání / zdrojem antická kultura /
- ovlivnil rozvoj společenských / humanitních / věd: filosofie, jazykověda,
dějepisectví, politická nauka, právo
Renesance: z franc. renaissance = znovuzrození
= návrat k antice ve výtvarném umění, literatuře a životním stylu
- časté zpracování světských námětů, porozumění pro radosti života X středověké člověka
- malířství, sochařství, stavitelství - viz DEJ 1. ročník
Změna životního názoru způsobena:
- pokrokem v přírodních vědách / medicína .../
- změny ve společenských vztazích / rostoucí význam měšťanstva /
- nové představy o světě / Koperník, G. Bruno, Galileo Galilei /
- objevné plavby / poznání nových kultur ... /
- vynález knihtisku /šíření vzdělanosti/
Počátek : Itálie - 14. století
DANTE ALIGHIERI
- čít. str. 68-69
- protipapežský postoj
- duchovní epos: Božská komedie
- alegorie, symboly, středověké chápání světa je konfrontováno s antickou mytologií a renesančním chápáním světa rozumem
- autor touží po poznání záhad nadpozemskégho života a po pravdě
- 3 části: Peklo, Očistec a Ráj
- průvodcem peklem a očistcem je básníkovi Vergilius jako symbol lidského vědění. V pekle se setkává se svými odpůrci, v očistci s vladaři a papeži.
- průvodkyní rájem je básníkova láska Beatrice = symbol lásky, krásy, dokonalosti
FRANCESCO PETRARCA - 14. stol.
- vypovězen z Florencie, pobyt v Avignonu /setkání s životní láskou Laurou/
- sbírka milostných sonetů Lauře: Zpěvník
- Laura na rozdíl od Beatrice je vykreslena jako skutečná živoucí bytost s přednostmi i nedostatky
- sonet = útvar lyrické poezie
- 14 veršů rozdělených do 4 slok: 4 + 4 + 3+ 3 verše
- viz čítanka str. 69, 71, 72
- 1. + 2. sloka - většinou rým obkročný, 3. + 4. - libovolný - viz
Petrarca
- sonet je důkazem umělecké a formální dovednosti
2 - humanismus a renesance
GIOVANNI BOCCACCIO /1313-1375/ - ukázky str. 69-71
- tvůrce renesanční n o v e l y = próza kratšího nebo středního rozsahu
- poutavý příběh bez popisů a vedlejších epizod
- výrazný, často překvapivý závěr
- Dekameron = rámcová sbírka novel /deka = z řec. deset/
- 1 rámcová + 100 novel
- 10 dní, 10 mladých lidí uroz. původu, každý vypráví 10 příběhů
- obraz života renesanční Itálie
- rámcová novela: společnost utíká z Florencie před morem a dlouhou chvíli si krátí
vypravováním příběhů
- nejčastější téma: láska
-pozn.: podobně v Anglii Geoffrey Chaucer - Povídky canterburské
- FRANCIE -
FRANCOIS VILLON /1429? - 1463?/
- bouřlivý život, odsouzen s smrti oběšením, vypovězen z Paříže
- dílo ve své době nepochopeno, tragický osud: prokletý básník
- tvůrce v i l l o n s k é b a l a d y:
- lyrické, refrén, poslání na konci
- hluboký prožitek, pomíjivost lidského života, strach ze smrti, lítost z promarněného
mládí, nespravedlnost vládnoucí světem
- ironie /užití slova nebo výroku v opačném smyslu/, satira
- kontrasty: dobro x zlo, náboženský cit x cynismus, vážnost x rozpustilost,
deprese x požitkářství
- soubory básní a balad: Závěť / Velký testament /
Odkaz / Malý testament /
- balada: 3 strofy / 7-12 veršů + poslání: ... "srdečně přijat, každým odmítán" /
kontrasty: "Já u pramene jsem a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám" ...
- viz ukázky str. 72 -73 - 74
FRANCOIS RABELAIS - 16. stol.
- 5 dílný satirický román: Gargantua a Pantagruel
= parodie na středověké rytířské romány
- osudy obří rodiny
- satirické výpady proti církvi, školství, soudnictví
- odmítá vše, co je v rozporu s přírodou, zdůrazňuje moc lidského vědění, morálku - odsuzuje dobyvačné války, fanatismus: "Věda bez svědomí je jenom zkázou duše"
- čítanka str. 74 - 75
3 - humanismus a renesance
MICHEL DE MONTAIGNE - 16. stol.
" Největší věc na světě je vědět, jak být sám sebou."
- vyjadřuje odpor k autoritám a dogmatům
- lidská osobnost má být pánem svého osudu X Ludvík XIV., papežem dán do kladby
Dílo: Eseje
- esej= pokus zmocnit se vědeckého tématu uměleckým jazykem
- znaky: důkladná znalost tématu
duchaplnost
zkratkovitost + vytříbený styl
- pozn. : eseje v antice - Seneca
- čítanka str. 76 - názory na výchovu a vzdělání
ŠPANĚLSKO - 17. stol
LOPE DE VEGA: veršovaná divadelní hra Fuente Ovejuna /= ovčí pramen/
- viz ukázka uč. str. 76 - 77
MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA
- 2 dílný román Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
- vyjadřuje rozpor mezi snem a skutečností
- parodie na rytířské romány
Hlavní postava: zchudlý zeman Alonzo Quijano. Veškerý svůj volný čas trávil čtením starých dobrodružných rytířských románů. Jednoho dne se rozhodl zašlý rytířský ideál vzkřísit tím, že se stane potulným rytířem, který "napravuje křivdy, pomáhá vdovám a sirotkům a ochraňuje slečny" - z Alonza Quijana se stal rytíř don Quijote.
Další postavy - Quijotův společník Sancho Panza: pomáhá
- Quijotovi sousedé farář a holič: usilují o to, aby se z dona Quijota
stal opět Alonzo Quijano.
- Dulcinea
X zmoudření + ztráta ideálů = smrt
- don Quijote = symbol čistoty duše. Stojí na pokraji společnosti ne pro své špatné chování, ale pro své pravé rytířské ctnosti, které se v životě, jenž je "tvrdým bojem o přežití", nemohou uplatnit.
- Označení "donkichot" se proto vžilo pro lidi, kteří se svými hodnotami a snahou o dosažení nedosažitelného od ostatních odlišují.
- čítanka str. 77 -78